Komorebi je japonské slovo, které popisuje třpytivou hru světla a stínů vytvářenou listy, které se pohupují ve větru. Existuje jen jednou, právě v tom okamžiku.

Pod dojmy z filmu Perfect days jsem se rozhodl tak pojmenovat svůj blog, který jsem si v té době zakládal. Rozhoupal jsem se k tomu asi po roce přemýšlení, respektive hledání vhodného formátu. Chtěl bych zde zaznamenávat malé okamžiky všedních dní, ale také své poznatky a zkušenosti. Doufám, že mít blog mě také bude trochu motivovat aspoň občas nějak zformulovat své myšlenky a něco napsat. Je to pro mě způsob, jak zpomalit a zamyslet se. Sdílení na sítích je pro mě příliš okaté – blog vnímám více jako bezpečný prostor, který je skutečně můj a můžu sem napsat co chci.

technické pozadí

Docela dlouho jsem se rozmýšlel, jakým způsobem vlastně blog psát. Nechtěl jsem využívat už připravených řešení, ani si psát vlastní web se vším všudy. Pak jsem objevil možnost hostování statických webů na GitHub Pages a bylo jasno. Blog je tvořen jen pár html šablonami, články napsanými v markdownu a build scriptem, který to dává dohromady. Zdrojový kód, z většiny napsaný pomocí umělé inteligence1 (hlavně Claude, trochu Gemini) je dostupný na GitHubu.

Pokud se vám mé řešení líbí a chtěli byste také takový blog, ozvěte se mi. Bude velmi snadné vytvořit vám kopii, přizpůsobit styly, a můžete psát.

  1. Umělou inteligenci jsem použil jako vývojový nástroj, který výrazně urychlil implementaci a částečně pomohl i s návrhem. Projekt ale nevznikl jedním zadáním – prošel několika stádii návrhu a několika slepými uličkami, než dospěl k podobě, se kterou jsem spokojený. AI vám navrhne a napíše téměř cokoli. Stále ale musíte vědět, jaký problém řešíte, co od ní potřebujete a jestli výsledné řešení dává smysl. ↩